Advent - Světlo Přicházejícího

10. 12. 2020

Zamyšlení pana faráře

První adventní nedělí vstupujeme do období, které je chápáno jako příprava na Vánoce. V domácnostech se tradičně uklízí, aby na Vánoce bylo čisto, kupujeme dárky, pečeme cukroví… Ale je advent opravdu jen přípravou na Vánoce? Pokud ano, tak bychom ho velmi ochudili.

Advent – od latinského slova adventus – znamená „příchod“. Je to svébytné období zaměřené na přicházejícího Boha – Ježíše Krista. Ale ne jenom na toho za vlády Tiberia, nebo toho, který přijde na konci věků, nýbrž na toho, který právě přichází. Advent nás nechce vrátit do nostalgických vzpomínek na minulost, ani odvést do vysněné budoucnosti. Uvádí nás do přítomnosti. Ježíš Kristus přichází, tluče, chce vejít. Teď a tady a stále chce přicházet do našich životů, mezi nás. Rozhodl se stát jedním z nás, aby s námi byl a pomáhal nám žít šťastný život. A ten život nemáme kde jinde prožít než v přítomnosti. Nic jiného ostatně nemáme. Zkrátka v adventu jde především o chuť a touhu Boha vstoupit do mé přítomnosti, být mi už teď a zde vším. Mám už konečně přestat od světa očekávat něco, co mi může dát jedině Bůh. To je adventu vlastní, tímto naléháním je jedinečný.

Advent je nádherný čas s obrovským talentem proběhnout člověku mezi prsty. Je totiž docela krátký. Stačí trochu nepozornosti, a uteče nám. Člověk se často dívá jinam, než má. Advent je lekcí pozornosti pro celý rok. Je obdobím, kdy se máme učit čekat a vyhlížet toho, který přichází právě teď.

Chceme-li toto období prožít plodně a pokojně, zamysleme se se svými blízkými, čemu dáme přednost a co pro to uděláme. Například můžeme u společně vyrobeného adventního věnce každý večer prožít pár hezkých chvil. Popovídat si o radostech a starostech uplynulého dne, přečíst nějaký povzbudivý příběh z adventních textů nebo přímo z bible např. o starozákonních ženách, které byly předobrazem a proroctvím Mariina poslání Ježíšovy matky, pomodlit se a popřát jeden druhému něco krásného.

Dětský a rodinný adventní kalendář může dostat jinou podobu. Pro dospělé může být sestaven např. z nějakého kratičkého biblického citátu na den. Pro děti a rodiny to může být kalendář, do kterého vpíšeme každý večer drobné laskavosti, které se nám ten den povedly. Také si povšimněme významu tohoto ročního období, které v některých oblastech lidské činnosti přináší čas klidu a odpočinku. V zemi odpočívá setba a čeká na světlo a teplo slunce, které se právě v době zimního slunovratu vydá na svou cestu a dá setbě vzejít. Krásným zvykem je postupné sestavování rodinného betlému každodenním přidáváním jednotlivých figurek a vypravování.

Využijme letos té mimořádné příležitosti, kdy můžeme být více spolu a budovat krásné rodinné vztahy. Říká se, že něco zlého je vždy pro něco dobrého. Ten zlý virus jistě k něčemu dobrému přispívá a přispěje. Všichni máme příležitost učit se větší trpělivosti, ohleduplnosti, pozornosti k bližním, pomoci jeden druhému. Stále více objevovat, že člověk není jen bytost materiální pořád něco shánějící, ale že se potřebuje občas zastavit, rozhlédnout se a ocenit dar života.

Přátelé, velmi si vážím vaší ukázněnosti v této zvláštní době a obdivuji, jak zodpovědně dodržujete různá nařízení a předpisy. A výsledky jsou vidět. Vládní omezení se dotkla také provozu kostela a některé už tradiční adventní a možná i vánoční akce nebude možné realizovat v rozsahu, jak jsme si zvykli. Ale je zde po ruce různá technika a šikovní lidé, kteří nám pomohou toto období překonat. A pokud bude i nadále rouška skrývat náš obličej a jeho úsměv, ať se usmívají oči. Ať jsou vždy čisté, jejich pohled čistý – pak bude i celý život čistý a krásný. Přeji vám požehnaný advent!

Jan Dlouhý, farář

Úvodní foto: Pixabay.com