Dejte mi vědět, co se tu děje nebo bude dít

28. 10. 2020

V tomto roce jsme asi všichni zažili něco doposud neznámého. Pro mne je tento rok také plný změn a příležitostí. V dubnu jsem vlivem nadcházející ekonomické a možná i pandemické krize dostal příležitost opustit dosavadní práci a vrhnout se do neznáma. Začal jsem daleko více sledovat svět kolem sebe a naslouchal jsem okolí. Začal jsem přemýšlet trochu jinak.

Tu jsem pomohl kamarádovi, tu jsem se zapojil do obecně prospěšné práce, tu jsem se jen zamýšlel, jak proměnit něco zdánlivé nevýdělečného v zajímavou příležitost pro další lidi a najednou se to začalo obracet na mou stranu. Od té doby dostávám stále nové a nové podněty z míst, která jsem před tím vůbec nevnímal.

K těm podnětům patří i naše obec. Jeden z mých post pandemických nápadů byl spojen částečně i s gastronomií, a tak jsem se dostal blíže provozovateli restaurace Furna. Trochu mě mrzí, že lidé více než jindy sedí doma, což je tento rok asi pochopitelné. Jenže to jen prohlubuje obecný trend, který u nás v Líšnici, a nejen zde, pozoruji. Lidé se honí z práce do práce a velmi málo se starají o věci, které se dějí kolem. Je to logické, složenku jinak než prací nezaplatíš, to víme všichni.

Ale ten zbylý čas můžeme strávit i trochu jinak než na virtuálních sociálních sítích či se svými DVBT2 přijímači. Chtěl bych, abychom se více potkávali, chtěl bych, abychom si více naslouchali a abychom si více důvěřovali. Především to poslední vyjmenované je spojené s velkou dávkou lidskosti.

Je mnoho případů, kdy se lidé i na dlouhý čas oddálí jen proto, že spolu nedokážou komunikovat a věc si vysvětlit. Pokud budeme zůstávat doma a sedět u svých mobilních zařízení, budeme žít méně a méně lidsky a jednou nám už bude vše kolem jedno, hlavně když budeme připojeni k síti.

Jen se zamýšlím nad tím, co teď žijeme a co bychom i u nás v Líšnici mohli změnit. Máme zde plno spolků, které nyní nuceně sedí doma a již usilovně přemýšlejí, co podniknou, až to půjde, a na to se moc těším… Zároveň pozoruji už delší dobu, že lidé do 40 let věku jsou trochu nevyužitým potenciálem naší obce. Já do této kategorie také patřím a cítím, že by stálo za to s tímto fenoménem něco podniknout.

Možná se mýlím a něco se děje a bude to velké a nebo alespoň nějaké. Jestli to tak je, dejte mi o tom nějak vědět, moc mě to potěší.

Toto moje zamyšlení berte spíše jako mou osobní zkušenost. Mám strach, abychom to nepřehnali.

Krásný podzim a zimu. A ať nás ta korona už pustí a přibude nám koruna.

Tě pic.

Jarda Novák ml.