Horké letní měsíce jsou ideální pro založení jezírka. Fólie, která často tvoří nepropustné dno malých nádrží se v teple snáze přizpůsobuje terénu a drží tvar. Zajímavou možností jsou i lisované formy nebo jezírka budovaná na jílovitém podloží bez nepropustných materiálů. Zahradní jezírko by nemělo být jen dírou v zemi. Pokud budete respektovat pár osvědčených pravidel, budete mít na zahradě téměř soběstačnou vodní plochu, která se dokáže sama vyčistit, přiláká řadu živočichů, pomůže vám udržet vláhu na pozemku a stane se krásnou dominantou.

Čisticí zóna jezírka - se zapáchající ČOV nemá nic společného.

V časech sucha mají jezírka důležitou funkci – zachytávají dešťovou vodu, která by jinak odtekla pryč. Zachycená voda zvlhčuje a ochlazuje okolí a poskytuje útočiště mnoha živočichům. Nejde jen o ty vodní, ale i o ty, které využívají jezírko k rozmnožování, získávání potravy, jako napajedlo nebo i koupaliště.

Dobře projektované jezírko má mít nepravidelný tvar, co se týče břehu, tak i různých hloubek. Rozdělit ho můžeme do čtyř zón:

1.  Okrajová – tuto část lze sem tam zaplavit vodou a vytváří přirozený okraj mezi jezírkem a zahradou.

2.  Bažinatá – hloubka do 15 cm. Zde se daří nejdůležitějším bahenním a vodním rostlinám. Tato část je biologicky extrémně důležitá a zajišťuje samočisticí schopnost jezírka.

3.  Vodní mělká – hloubka 15–50 cm. Zde rostou pobřežní rostliny, které nemají rády příliš hluboké umístěni.

4.  Vodní hluboká – hloubka 60 cm a víc. Nad 1 m hloubka nezámrzná. Zde přezimují ryby, daří se zde leknínům a žijí zde drobní živočichové a organismy v bezpečí tmy v zakalené vodě.

Dobře založené jezírko rychle ožije různými živočišnými druhy (na snímku plovatka bahenní).

Kam s ním?

Důležité je promyslet umístění jezírka. Ideální je místo v polostínu, protože když v letních horkých dnech na jezírko svítí slunce, dochází k úhynu kytek a i živočichů. Zároveň ale ne přímo pod stromy, aby do něj nenapadlo listí, které jezírko organicky znečišťuje. Výhodná je i severní poloha, která přispívá k bezúdržbovosti jezírka. Okolo jezírka ani v něm by neměla chybět záchytná síť s malými oky, jako má např. juta, pro zvířata, která zde uvíznou. Stejně může sloužit i kus dřeva plovoucí na hladině. To ocení hlavně hmyz, který ho také využije jako místo k napojení.

Jaké použít rostliny?

Aby rostliny fungovaly jako kořenová čistička, musí být vhodnými druhy osázená alespoň čtvrtina plochy jezírka. Tzv. litorál v této rozloze dokáže nahradit i čerpadlo a jezírko se skutečně samo vyčistí. V zahradnictví se poohlédněte po těchto:

  • Morovinka hustolistá – přezimuje ve vodě
  • Máta vodní – jedna z mála vonných vodních rostlin
  • Pomněnka bahenní – mnoho malých květů v barvě nebeské modři, roste velmi bohatě.
  • Vodní mor bahenní – udržuje vodu čistou
  • Kosatec – vysoká rostlina, barevné květy, čistí vodu
  • Leknín bílý – hloubková rostlina, dlouhé rostliny, krásné květy
  • Orobinec úzkolistý – bahenní zóna, roste u břehů, vytváří úkrytpro ryby
  • Puškvorec – léčivá rostlina

Co zasadit kolem?

Okolo jezírka je vhodné vysadit dřeviny, které nenaruší chod jezírka a jeho ekosystému například svým listím nebo kořeny. Mohly by totiž protrhnout fólii nebo nádobu. Volte takové dřeviny, kterým nevadí vlhké prostředí a zajistí jezírku polostín. Nejsou vhodné jehličnaté stromy, protože jejich kořenový systém prorůstá hodně do šířky a mělce pod povrchem, takže by mohly narušit folii jezírka. Hodí se například:

  • Bříza bělokorá
  • Topol šedý
  • Vrba jíva
  • Olše lepkavá

Založení jezírka krok za krokem

Na internetu lze najít řadu podrobných návodů – doporučujeme například ten na webu Český kutil, kde najdete i mnoho praktických tipů. Od speciální kamínkové fólie, která řeší nevzhledný přechod mezi vodní hladinou a okolním prostředím, kde se na běžné fólii neudrží kameny nebo rostliny, po speciální kapsy na pobřežní porost nebo vhodná čerpadla. Podrobnosti najdete na https://ceskykutil.cz/clanek-12327-stavba-zahradniho-jezirka-1.

Plovoucí dřevo na hladině esteticky ozvláštní jezírko a pomůže třeba topícímu se hmyzu.

Vodní fauna

Pokud budete mít v jezírku rybičky, nejspíš se nevyhnete čerpadlu. V menším jezírku budete muset rybičky přikrmovat, což povede k hnití nesnědené stravy a samozřejmě rybích exkrementů. Ve vodě s takovou přemírou živin se množí řasy a sinice a voda zahnívá. Rybičky také povětšinou snědí vše, co se ve vodě mihne – tedy zooplankton (buchanky, perloočky – doporučujeme vytáhnout mikroskop, objevíte nový svět), hmyz (vážky, šídla, pošvatky, bruslařky) i různé plže.

Přírodní „dole bez“

Pokud máte na zahradě místo, kde se po dešti přirozeně drží delší dobu voda, můžete si vybudovat jezírko bez fólie a připravit víceméně přírodní biotop. Odkopejte zeminu, sundajte boty a ponožky a hurá na „hňahňání“ v bahníčku, je třeba jíl s vodou pěkně promísit v několikacentimetrové hloubce po celé ploše. Sveďte do jezírka také vodu z okapů, která běžně končí zbytečně v kanalizaci.

Pokud se vám v takto udělaném prostoru voda udrží jen několik dní, nevytvořili jste dostatečně silnou vrstvu jílového bahna. Není to ale chyba! Nemáte sice jezírko ale vsakovou loučku a všechna voda, která napršela na váš pozemek, na něm také zůstane. Loučku můžete osadit rostlinami, které mají rády občasné zaplavování.

Skip to content