Zelené hnojení - účinné a nestojí skoro nic

17. 6. 2020

Pokud nemáte přístup k hnoji od zvířat, anebo dostatek kompostu, je pro vás zelené hnojení ideální. Ale co to vůbec je? Jde o cílené vysazování rostlin na záhon a následné zaorání do země. Jedná se o prastarý způsob přirozeného hnojení, které můžete praktikovat, jakmile máte záhon na pár týdnů neosázený nebo ho potřebujete ochránit například před půdní erozí.

Hlavním důvodem, proč využívat zelené hnojení je obohacení půdy o potřebné živiny po velmi dlouhou dobu – prakticky po celou dobu růstu a rozkladu rostlin podporuje tvorbu humusu, což je nejúrodnější vrstva půdy. Mezi další výhody, které například zvířecí hnojení nemá, je, že brání růstu nežádoucích plevelů, protože tyto rostliny rostou mnohem rychleji než jiné plevele, a tím jim zabírají životní prostor.

Díky rozsáhlému kořenovému systému rostlin určených k hnojení se živiny dostávají do hlubších vrstev půdy a kořeny ji také prokypří. Až kořeny odumřou poskytnou potravu pro důležité půdní mikroorganismy. Květy rostlin zeleného hnojení zase přilákají na vaši zahradu všemožné druhy hmyzu, a to především čmeláky, včely a motýly, které vám pomohou opylovat i zbytek vaší zahrady a tím i urychlit dobu sklizně. Některé rostliny pěstované jako zelené hnojení mohou půdu i ozdravovat a působit proti škůdcům či chorobám, například měsíček lékařský. A pokud rádi pěstujete pouze určitý druh plodin či rostlin, půda je po pár letech unavená a vysílená – pomoci může opět zelené hnojení. Dnes velice důležitou výhodou je, že zadržuje vodu v půdě. Těchto pár důvodů jsou pouze základní a nejvýhodnější benefity tohoto typu hnojení.

Které rostliny vybrat?

Ne všechny rostliny jsou pro zelené hnojení vhodné. Rostliny vybíráme podle toho, co jsme v záhonech pěstovali, anebo čeho chceme dosáhnout. Poměrně univerzální je svazenka vratičolistá, která není příbuzná s žádnými kulturními plodinami, jenž se obvykle na našich zahradách pěstují. Pokud vás na zahradě trápí v půdě háďátka velmi účinným prostředkem, jak se jich zbavit, je vysadit měsíček lékařský. Vikvovité rostliny vám zase napomůžou vrátit do půdy dusík, protože žijí v symbióze s bakteriemi, které dokáží vázat vzdušný dusík do půdy, a po odumření rostliny zde tento dusík zůstává a poskytuje živiny následné plodině po dlouhou dobu. Další výhodou některých zástupců této čeledi je, že svým kulovitým kořenem pronikající do značných hloubek, čímž provrtávají nepropustné vrstvy a vynášejí živiny do horních vrstev půdy. Také po jejich odumření zůstávají průliny po kořenech, které se při deštích plní vodou a tím ji déle zadržují v  půdě. Mezi nejpoužívanější zástupce této čeledi patří bob polní, bob zahradní, peluška neboli hrách, hrachor a mnoho druhů jetelů.

Nejpoužívanějšími rostlinami jsou řepkahořčice z čeledi brukvovitých, které velmi rychle vytvářejí velké množství organické hmoty, ale nedoporučují se vysazovat, jestliže hojně pěstujete košťálovité plodiny. Brukvovité rostliny by jako zelené hnojení mohly půdu jednostranně unavit. Využít je možné přebytky obilovin, salátu, špenátu, fazolí a tak dále. Ale stále dbejte na změnu jednotlivých rostlin. To znamená, že pokud jsem sklidila obilí, tak nebudu hnojit dalšími obilovinami, ale zvolím například zmíněný špenát nebo salát. Vyšší efektivitu tohoto hnojení zvýšíte smícháním jednotlivých rostlin do směsí.

Jak na to?

Je to jednoduché, zelené hnojení se nejvíce využívá na jaře a na podzim. Při hnojení na podzim se doporučuje používat ozimné rostliny jako např. obilí, které ochrání zem přes zimu před promrzáním a také zde na jaře roste méně plevelu. Na vypletou a očištěnou půdu, bez kamení a velkých hrudek, rovnoměrně rozhodíme semínka dané rostliny, hráběmi lehce zapravíme semínka do půdy a pořádně prolijeme vodou. Při větší velikosti semínek je musíme zapravit hlouběji, aby vůbec vyklíčila. Následně počkáme až rostliny vykvetou a posekáme nejlépe strunovou sekačkou, která rostliny naseká na jemnější části – díky tomu se rychleji v půdě rozloží. Rostliny musíme posekat dříve, než dozrají jejich semena, tím bychom si založili na další plevel na zahradě. Vzniklou rozemletou biomasu co nejdříve vpravíme do půdy.

Zelené hnojení je skutečně vysoce účinné, ekologické a finančně nenáročné.

Úvodní foto - Dominika Roseclay - pexels.com