Ahoj omladino! Já jsem líšnická žába a budu vás provázet všude tam, kde mě v Líšnickém zpravodaji budete potřebovat. Konkurz na VIP průvodce jsem vyhrála zejména proto, že jsem velice vzdělaná a zábavná. Taky možná proto, že tolik líšnických zadků ještě nikdo na hlavě neměl. A nejspíš proto, že se nikdo jiný nepřihlásil. No ale to není důležité. Ehm…

Takže co pro vás dneska mám? Něco z přírody. V zimě totiž trávíme venku mnohem méně času než v létě. Co ale dělají divoká zvířata, když klesají teploty, ubývá sluníčka a napadne sníh?

Prosinec:

Prosinec je tichým ukončením roku v přírodě. Dny se zkracují a ve vyšších polohách již zůstává trvalá sněhová pokrývka. Zvěř omezuje v tomto období svůj pohyb na minimum, aby se zbytečně nevyčerpávala. Ze svého zálehu vstává většinou jen aby se nasytila. Potravu jí tvoří většinou zbytky suché vegetace, semena plevelů a trav. V polích se zvěř stahuje k ozimým obilovinám a řepce. V lesích zvěř okusuje kůru stromů, spásá pupeny a větvičky. Zajímavým zpestřením jsou pro ni listy ostružiníku, jež má svěží listy i pod sněhem.

Leden:

V lednu je většinou vše pokryto sněhem a v přírodě nastává doba klidu. Stromy, keře a rostliny spí pod sněhem, stejně tak i někteří živočichové. Zvěř se ukrývá v hustých houštinách poblíž krmelců, kde jim myslivci předkládají seno. Každé vyrušení znamená vyčerpávající běh ve sněhu a tím i ztrátu cenné energie.

Únor:

Únor je proměnlivý měsíc mezi zimou a jarem. Dobou silných mrazů, ale i sílícího slunečního svitu. Většinou již na zemi není souvislá sněhová pokrývka. Objevují se první stébla trav. Pro zvěř nastává důležitá změna: přechod ze suché stravy na zelenou pastvu. Pokud je obleva moc rychlá, zvěř se nedokáže přizpůsobit a trpí silným průjmem. Je proto nutné, aby zvěř měla přístup k senu, které jí s trávením pomůže.

Které jídlo potěší?

Srnky: oves (žádnou jinou obilovinu); ovoce a zelenina z naší úrody (není chemicky ošetřené) jako jsou jablka, hrušky, švestky, mrkev, řepa, brambory, dále usušené větvičky buku, dubu, lípy, maliník či kopřiva; můžeme též stravu obohatit o kaštany, bukvice, žaludy a mláto (zbytek při výrobě piva)

Veverky: ořechy rozhozené po lese (nevyloupané)

Dravci a sovy: pokrájené hovězí srdce rozmístěné na strategická místa (tedy tam, kde se tito ptáci vyskytují)

Proč vadí řepka?

Řepka je považována za plodinu, která způsobuje vážné zdravotní problémy srnčí zvěře, jako jsou zažívací problémy, slepota, apatie, nadmutí až úhyn. Příčinou je vysoký podíl bílkovin a nízký obsah vlákniny.

Rezavá kmotra

Jedním z mála zvířat, které můžete v přírodě zahlédnout, je liška, která má v tomto období námluvy – v myslivecké mluvě se jim říká kaňkování. Samicím lišky se pak za dva měsíce rodí mláďata, kterých může mít i deset. Běžnou potravou lišek jsou drobní hlodavci, ptáci, hlemýždi i brouci. Liška vyřeší i problematiku mršin. Rezavé kmotry však v období, kdy mají mláďata, mohou způsobit značné škody na bažantech, koroptvích, zajíčcích, srnčatech či slepicích.

Nezapomínejte na ptáky a vyrobte jim krmítko!

Můžete si zkusit vyrobit vlastní lojovou kouli, váleček či jiný tvar, který se vám líbí (viz obrázky). Potěšíte zejména sýkorky, brhlíky a strakapoudy. Tady je postup:

  • Syrový hovězí lůj vyškvaříme a procedíme.
  • Necháme ho zchladnout tak, aby byl ještě tekutý.
  • Do loje vmícháme slunečnici, proso, mák, len či koupenou směs pro ptáky na krmítku.
  • Necháme ztuhnout ve vybrané formě a zavěsíme.

Pod krmítko můžete rozhodit rozkrojené jablíčko ze sklizně. Do krmítka však nepatří zbytky z kuchyně a pečivo.

Pokud máte doma kočku, dbejte na to, kam umisťujete krmítko, aby ho kočka nevyužívala, jako spižírnu pro čerstvé masíčko!

Přírodní krmítka

Kvůli úbytku klasických a hlavně původních druhů dřevin, keřů a travin, je dobré ptáčkům nasypat do krmítka vhodné krmivo. Ještě lepší je si na jaře sehnat původní formu nějaké dřeviny či keře a tu si vysadit do zahrady. Takovou dřevinou je např: tis červený, jeřabina ptačí, hloh obecný, dřín obecný aj. Na jaře rozhoďte semeno slunečnice po záhonu, nejen hezky pokvete, ale na podzim a v zimě i potěší opeřené kamarády.

TEXT: RADKA ENDRLOVÁ A ŽÁCI SOŠ PODSKALSKÁ, PRAHA 2 VÁCLAV KLOUDA, RICHARD KOSTRAKIEWICZ

Fotografie od uživatele Tanya Gorelova ze služby Pexels