Aby letos předsevzetí vyšla: Začnu (víc) běhat

10. 12. 2020

Češi definitivně propadli běhu a v Líšnici se běhá dobře. Stačí nazout boty, otevřít dveře a trénink začíná. Jenže co běžec, to ojedinělý běžecký styl. Jak se letos rozběhnout a neublížit si? Poradí expert na běžeckou přípravu Mgr. Michal Elčkner, parťák naší Mirky z Elementu pohybu. „Jak je možné, že někdo uběhne maraton a někdo po doběhnutí autobusu funí jako lokomotiva? Stačí si pohlídat několik běžných nešvarů,“ láká do běžeckých bot Michal.

Příroda nás díky napřímení páteře obdařila schopností dýchat nezávisle na pohybové činnosti. Bránice, hlavní dechový sval, se překlopila z horizontální pozice do vertikální, a my tak máme možnost udělat libovolný počet kroků na jeden dechový cyklus (nádech a výdech). Gepard štíhlý patří k nejrychlejším běžcům planety. Vyvine rychlost až 120 km/hod. Využívá dynamiku celého těla a zpomalený záběr jeho běhu je něco úchvatného – stojí rozhodně za shlédnutí. Jeden skok se ovšem rovná jednomu nádechu a výdechu. Proto vydrží běžet jen krátkou chvíli. Člověk může díky stavbě svého těla běhat hodiny, a přesto tuto možnost nevyužívá. Čím to tedy je, že mnohdy nevydržíme běžet ani pár minut?

Velice málo využíváme přirozený tělesný potenciál. Vyměnili jsme běh za sezení. Aktivní pohyb za pasivní odpočinek. Občasný výstup z komfortní zóny nahradilo pohodlí. Pak se tedy nemůžeme divit, že naše tělo uvádíme do rozpaků, jakmile opustíme židli. Určitá dávka stresu nám nicméně prospívá. Začněme se hýbat. Kardiovaskulární systém reaguje na intenzitu pohybu, a pokud bude dostávat pravidelnou dávku přiměřeného stresu v podobě chůze nebo běhu, pak ho naučíme, že vyběhnout schody není nic, čemu by se měl bránit.

·   Napřimme se. Shrbené tělo daleko nedoběhne. Pomůže vyvěšení za dveře, opření o zeď, zvednutí rukou nad hlavu. Alespoň na pár sekund vyměňte během dne schoulení ramen za otevření.

·   Díky statickým pozicím, ve kterých trávíme dlouhé hodiny v práci i doma na gauči, tělo tuhne a my po něm v mžiku chceme maximální výkony, na které už zapomnělo. Dejme našemu tělu prostor, postupně a pozvolna si zvyknout. Začněme chůzí a volným tempem.

·   Denní režim nefunguje na hodiny. Kde je psáno, že hodinu běhat je pro tělo dobré? Začněme dvaceti minutami a každý týden přidejme dalších pět. Jsme výjimeční v době, kterou dokážeme běžet, ale vše má svůj čas a je zapotřebí svému tělu naslouchat. Pokud nám dává najevo, byť jen pícháním v boku po rychlém startu, že něco není správně, pak jsme bohužel něco zanedbali, nebo šli jen příliš rychle za výkonem.

·   Nezapomeňte na rozcvičení! Je to jedna z nejdůležitějších částí a mnohdy nezabere ani 5 minut. Pánev, páteř, kyčle, lopatku, dolní končetinu, chodidlo a běžím.

Pohybová paměť je naprogramována tak, aby tělo formovala do pozice, ve které trávíme nejvíce času. Proto se i v těch dalších dostáváme do podobné té naší nejčastější. Svaly potřebné k sezení ale využíváme jinak než ty k běhu. Sedáváte s nohou přes nohu? Dejte při chůzi pozornost vytočení nohou. Pohybují se obě nohy symetricky? Nebo je jedna vytočena víc oproti druhé? Pak to bude nejspíš ta noha, kterou dáváme v sezení navrch. Už v kyčli se začne stáčet ven. Kolik myslíte, že se s tím dá uběhnout kilometrů? Prvním varovným signálem bývá naše koleno. Novou chrupavku bohužel tělo vytvořit neumí a vazy udrží pohyb v možných mezích také jen na určitou dobu.

Pokud se takhle jednoduše dokážete ohodnotit a najít, byť jen nepatrné, odchylky v symetričnosti, má význam věnovat čas i jinému pohybu, než jen sedu a běhu. Pokud chcete běhání vzít letos vážně, můžete zkusit i náš kurz přípravy na běh – podívejte se na náš web www.elementpohybu.cz

Hýbejte se kvalitně a využívejte naplno to, čím vás příroda obdařila. Odměnou vám bude pohyb bez výrazného zadýchání a bez bolesti.

Není čas, ztrácet čas.